Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku rozhoduje někdo úplně jiný. Zdánlivě tajní módní agenti – nákupčí.
Být módním nákupčím není dar, ale spíš prokletí. Autor foto: Garnet Photo / Shutterstock
Jak vypadají nákupčí?
Mám chuť napsat, že jsou vystresovaní a stále vystresovanější. Nákupčí má totiž za úkol určit, čeho se kolik koupí. Má tedy zodpovědnost, zda se bude zboží dobře prodávat a někdy tedy i přímo za to, zda firma přežije další sezónu či nikoliv.
Musí najít ten správný koktejl vizuálně atraktivních oděvů podle posledních trendů, které nalákají zákazníka do obchodu, a dobře padnoucích základních kousků šatníku za přijatelnou cenu, které si zákazník koupí.
Být nákupčím tedy znamená, že máte rozvinutý smysl pro estetiku, dokážete se nacítit na vašeho zákazníka a předvídat, co si za půl roku koupí. K tomu potřebujete ještě skvěle ovládat Excel a různé propočty s maržemi, daněmi a slevami. Chce to určitě i manažerské zkušenosti, protože budete mít nejspíš k ruce alespoň malý tým. A neobejdete se ani bez vyjednávacích schopností, které se vám hodí na schůzky s dodavateli ohledně plateb a doručení.
Móda plná estrogenu
Jako všude v módním prostředí, nákupčí jsou většinou ženy a gayové. Byznysmeni, kteří se rozhodli s butikem s luxusním zbožím vydělat miliony, chodí do showroomů v doprovodu svých tichých, hubených a dokonale upravených žen.
Docela jiné prostředí panuje třeba ve streetové nebo sportovní módě. V showroomech nebo na veletrzích nákupčí vidí celou kolekci včetně doplňků a na základě prototypů objednávají v jakých barvách a velikostech jim dané zboží do obchodu za půl roku dorazí.
Přečtěte si rozhovor s Alex Monhart, nejen o streetových veletrzích
Nákupčí = designér?
„Nakupovat“ se ale nechodí ani do showroomů, ani na veletrhy (tam se vyráží jedině za informacemi o trendech a na průzkum konkurence). S rozmachem rychlé módy v posledních třiceti letech totiž vznikl ještě jeden typ nákupčích – módní řetězce teď mají vlastní designéry a vyvíjejí vlastní kolekce, proto nepotřebují nakupovat kolekci u jiných značek.
Je to aktuálně nejúspěšnější obchodní model na trhu, zatímco multibrandové butiky a obchodní domy jsou na úpadku. Tito nákupčí spolupracují na finální podobě nové kolekce s návrhářkou a technoložkou.
Jejich harmonogram se skládá zejména z cestování. V rámci průzkumu trhu létají do světových metropolí, kde nakupují u konkurence pro inspiraci. Minimálně dvakrát do roka obletí Jihovýchodní Asii, kde sídlí jejich dodavatelé. Jednají s nimi o obchodních podmínkách, o vývoji oděvů pro aktuální kolekci.
Zní to jako sen. A pokud zrovna letíte s kolegyní, s kterou si rozumíte a jste vlastně kamarádky, může to být velmi příjemná cesta. Většinou jsem se ale od nákupčích dozvěděla, že se na cestách cítí sami. V hotelu v průmyslové zóně, kde stěží někdo umí anglicky a na bílé pláže je na míle daleko. V jednacích sálech bez oken a s kulturou natolik odlišnou, že hlasitě prdět během obchodního jednání je běžné a přijatelné. Své partnery často neviděli třeba měsíc. Kombinování kariéry nákupčí ve velké firmě s rodinným životem se blíží nemožnému.
Takže kdo z vás by to bral?
Doporučujeme další Kamilin článek ze zákulisí módy: Jak fungují slevy a proč na nich obchody bohatnou?
Autor
Kamila
Žije v Paříži a v módním průmyslu si zkusila mnohé – od návrhářky potisků textilu a asistentky nákupčí pro největší pařížský obchodní dům po novinářku na pařížském Fashion Weeku. Dnes hledá v módě smysl.