Módní značky milují sekáče

Napsal Blogerka Evka (») ve čtvrtek 29. 8. 2019, přečteno: 258×

Proč velké módní značky najednou milují sekáče

 

Zara nebo H&M zaznamenaly stoupající zájem o sekáčové oblečení. A z rostoucího trhu si chtějí ukousnout tučné finanční sousto.

* Zdroj: taboga / Shutterstock, Inc.

Do první třídy jsem nastoupila v roce 1995 a měla jsem tam dvě nejlepší kamarádky. Obě bydlely ve vedlejším vchodě, obě měly psa a obě se jmenovaly Tereza. Lišily se především v tom, jaké nosily oblečení. Jedna z Terezek nás pravidelně okouzlovala značkovými věcmi, které měly barvu zářivější než Azurit. Druhá Terezka chodila v oblečení po starší ségře a ze sekáče, což „značková“ Terka jednou okomentovala slovy, že obnošené věci by na sebe nikdy nevzala. Duchapřítomná Monika (v touze patřit k high society) se samozřejmě uchechtla a sama mlčela. Neměla totiž nejmenší ponětí, kde jí maminka nakupuje oblečení.

Jsem si naprosto jistá, že bohatější Terka tehdy papouškovala větu své mámy, ale my její vyjádření braly jako nastavení normy – sekáčové věci rovná se ostuda chudých.

O čtvrt století později zažívá oblečení z druhé ruky hotový boom. Secondhandové věci najdete všude včetně internetu a především se začalo mluvit o dopadu textilního průmyslu na životní prostředí. Obnošené oblečení v roce 2018 obléká různorodá vrstva obyvatelstva včetně těch, kteří by se do něj dříve nikdy neoblékly, a vyrůstá generace, která oblečení z druhé ruky považuje za to správné.

Toho si všímají i velké módní značky. Na vlastní kůži/rozpočet/PR totiž cítí, že se nad jejich pověstí stahují mračna a že pokud nezareagují, mohou v následujících letech přijít pěkně na buben.

Když fast fashion zahlédne potenciál

Velcí hráči jako H&M nebo Zara už nemohou ignorovat stoupající zájem o téma udržitelnosti. Od roku 2013, kdy se zřítila textilka Rana Plaza, se zvedla vlna pozornosti, která sice ještě zcela nezměnila módní průmysl, ale dostatečně otevřela (bohužel dost krvavě) oči západnímu světu, že námi nošené oblečení oblečení stojí pár šupů a k tomu pot a dřinu.

Férové podmínky zaměstnanců, ekologické dopady pěstování bavlny nebo nakládání s neprodaným oblečením jsou témata, která zajímají stále více zákazníků, influencerů a velkých médií. A toho se značky bojí.

PR značky je jedna věc, ale jakmile se začne změna zákazníkova chování projevovat na jeho útratě, nastává čas přizpůsobit celou strategii firmy. Kamenné obchody se mimo jiné potýkají s tím, že lidé utrácejí stále víc online nebo že dávají přednost menším výrobcům, kteří mají marketing postavený na HLP (zkratka pro novinářský pojem hluboký lidský příběh). Tomu velcí hráči pochopitelně nemohou konkurovat… zato si všimli velké mezery, která čeká právě v oblečení z druhé ruky. Pohled do budoucna mluví jasně – podle letošního výzkumu thredUp můžeme očekávat, že sekáčový byznys se během následujících 5 let dvojnásobí.

Zdroj: https://www.thredup.com/resaleZdroj: https://www.thredup.com/resale

Ekolog jen v dotazníku?

Trochu si posvítíme na data ze zmiňovaného výzkumu thredUp, což je mezinárodní e-shop se sekáčovým oblečením. Jejich výsledky mě zabavily na desítky minut, nejdéle jsem se zasekla u demografických údajů.

Asi vás po úvodu nepřekvapí, že výzkum potvrdil, že obliba věcí z druhé ruky stoupá. V roce 2017 se vyjádřilo 47 % žen, že nakoupilo sekáčové oblečení nebo by se tomu nebránilo. O pouhé dva roky později se stejně rozhodlo 64 % z nich.

Nejvíc mě zaujalo, že o použité oblečení mají největší zájem mileniálové a jejich prarodiče. Dává to smysl. Zatímco babička je zvyklá přešívat a využívat věci do roztrhání, její vnučka bere nákup v sekáči jako vyjádření své životní filozofie. Růst v oblibě sekáčového oblečení nejvíce stoupá právě ve věkové kategorii 18–37 let. Za vším hledej internet, ale o tom až později.

Dalším zajímavým tématem, které výzkum řešil, je rostoucí zájem o ekologické zázemí značek. V roce 2013 na ni bralo ohled 57 % respondentů, zatímco o pět let později hrálo roli pro 72 % dotazovaných.

Tady bych jen poznamenala, že je vhodné brát výsledky s odstupem. Nesmíme zapomenout, že zadavatel výzkumu thredUp je e-shop s obnošeným šatstvem, čili je v jeho zájmu, aby nadšení pro sekáčové oblečení v grafu rostlo. Druhá důležitá věc – přiznejme si, že v dotaznících se každý dělá trochu lepší, než ve skutečnosti je. A tak když má HáeMko nebo Primark výprodeje, s chutí tam naběhnou i ti, kteří se písemně dušovali za ekologické značky.

Na druhou stranu, velké značky očividně získávají podobné výsledky v průzkumech zákaznického chování, když vyhlašují druhou šanci vlastnímu oblečení. Byznys je čeká v sekáči!

Zdroj: https://www.thredup.com/resaleZdroj: https://www.thredup.com/resale

Silný střední proud

Všimněme si, kdo reaguje na poptávku lidí po obnošeném oblečení. Jsou to mainstreamové značky, u kterých nakupují davy (typickými zástupci je Zara, H&M nebo třeba i Adidas). Ti nejsou udavači trendů, ale jejich šikovnými sledovateli. Jednoduše řečeno fungují podle oblíbené hlášky našich maminek „Když vyskočí Franta z okna, vyskočíš taky?“ Z principu svého podnikání si tedy nikdy netroufnou být lososem, co plave jako jediný proti proudu. Na to jsou v sázce miliony dolarů a tisíce pracovních pozic.

Proto právě jejich stoupající zájem o udržitelnější módu (která zatím může působit spíš symbolicky) je podle mě dobrou známkou a potvrzením, že změna přichází zespodu, tedy od nás zákazníků. K řešení ekologické otázky by firmy nepřistoupily, pokud by to pro ně znamenalo snížení tržeb – musí vidět černé na bílém, za co jsou zákazníci ochotní utrácet peníze. Když se nakupující přesune na internet, značka investuje miliony dolarů, aby měla vlastní e-shop. Navíc jak je vidět na grafu níže, značky fast fashion zřejmě nebudou tratit; tmavě růžový výsek ukazuje, že si během 20 let polepší o dvě procenta. A ukořištěním sekáčového trhu bohatě obohatí své tržby.

Zdroj: https://www.thredup.com/resaleZdroj: https://www.thredup.com/resale

Díky, internete!

Rodiče nás učili, že nemáme poslouchat nikoho cizího, ale s internetem v kapse je všechno jinak. Teď se bez okolků ubytujeme v cizím baráku, sedneme k neznámému řidiči do jeho auta nebo si oblékneme šaty, které minulou sezónu nosil někdo jiný.

Máme k dispozici spoustu informací na jeden klik a jsme silně ovlivňovaní lidmi, které osobně neznáme a oni neznají nás. Zmiňovaný výzkum thredUp uvádí, že s našimi šatníky mimo jiné zatočila Marie Kondo. Poté, co její uklízecí reality show odvysílal Netflix, se svět zbláznil do redukování svého majetku, počínaje šatníkem. Japonská uklízecí bohyně (která považuje kumulování komínků za nepraktické) učí lidi zbavit se zbytečností, žít šťastněji a vybírat si do svého života věci, které nám přinášejí štěstí. A zdá se, že triko ušité horkou bangladéšskou jehlou, přináší štěstí stále méně lidem.

Nesmíme také zapomenout na takzvaný efekt Meghan Markle, tedy celebrit a influencerů preferujících udržitelnou módu. Jakmile nám naše modly ukazují, že je cool nosit věci po babičce, rádi si takové chování osvojíme taky a sebevědomě si ho obhájíme před svým okolím. Už se nebojíme být divný, protože ona „divnost“ byla právě prohlášena za normální. Samy slavné osobnosti nemají co ztratit – a pro módní značky jsou právě ony ideální testovací králíci.

Sekáče proto už dávno nejsou ty lehce páchnoucí krámky na maloměstě, které po dvou letech zkrachují. Proměnil se náš pohled na obnošené oblečení a cesty, jak se k němu dostáváme. Například můj vlastní šatník zaznamenal velký obrat se vznikem Vinted, tehdy ještě hezky česky zvaným VotočVohoz. Zadám třeba „tmavě zelený rolák vel. 36“ a rázem si tento kousek vytáhnou ze šatníku desítek holek po Česku… prostě sláva internetu. Tak uvidíme, jak bude vypadat ta druhá míza od značek rychlé módy.

P.S. Letos máme sraz se základkou… tak třeba dojde i na nákupy v sekáči.

Zdroje

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Dája z IP 213.220.237.*** | 31.8.2019 00:18
Tak to je zajímavý

prostedaja.blogspot.com/

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a devět